První letošní akce Venom 2 je za náma

Tak máme za sebou první letošní akci.

Byla sobota 19.3.2022, 7:30 ráno, když lucasHeavy, lopata a já nasedáme do auta a vydáváme se patřičně naladěni za dobrodružstvím do naší oblíbené lokace v Leskovci na Henryho akci Venom 2. Tato akce byla pro nás speciální, jelikož jsme měli hned dva nováčky. lucaseHeavyho, který to hrál poprvé a Rushera. Rusher hrával airsoft na vysoké úrovni a po takřka desetileté pauze byl opět povolán mnou, aby si airsoft zkusil a naučil nás své fígle. 

Jsme tak natěšeni, že k areálu přijíždíme již v 7:45, mezi prvními. Chystáme se u auta a zasvěcujeme lucase do tajů airosftu. Na to, že lucas bude hrát poprvé, má takřka komplet výbavu a dokonce i zbraň si sehnal 🙂 Na to, že neví, jestli se bude airsoftu věnovat, už do toho investoval dost, pomyslím si, vzpomínaje na svoje začátky, kdy jsem to přišel hrát v teplákovce  a prakticky s holýma rukama.

8:00 a otevírá se hřiště. Vítáme se s Henrym a registrujeme se. Ihned po zápise je nám změřena úsťová rychlost zbraně. První problém je na světě. Lucasovi zbraň nefunguje. Naštěstí nosím náhradní baterku tak mu ji půjčuji a problém je vyřešen. Já mám naměřeno krásný 140m/s, takže jsem v toleranci, stejně jako ostatní.

Nacházíme si klidné místo a ládujeme zbraně. Po chvíli se k nám připojí i zbytek týmu. Velezkušený Rusher a MrInfernal. Vítáme se s svými bratry ve zbrani, poměřujeme si kvéry, prostě klasická zábava před briefingem.  Probíhá briefing a vysvětlují se pravidla. Jedná se o tlačení vozíku, podobně jako v team fortress akorát s tím rozdílem, že tentokrát je vozíků na mapě více. Celkem tři a neplatí, že hru ukončí zavezení vozíku na nepřátelský base. Po zavezení vozíku se přičítá týmu bod a následně se musí dát prostor nepřátelskému týmu, aby si košík odtlačil zase zpět do výchozího bodu na mapě. No na můj vkus to bylo trochu zbytečně překombinované.

Vybíráme si stranu červených a odebíráme se k našemu mrtvolišti. Velet nám bude Rusher, jakožto hráč s největšími zkušenostmi. Před startem hry máme poradu velitelů, kde se Rusher aktivně zapojuje a vymýšlí strategii spolu s ostatními velitel. Jsou tak zabrání do různých taktik, že téměř přeslechnou sirénu označující začátek hry. Trochu zmateně vybíháme z mrtvoliště a kašlem na všechny taktiky, protože se stejně nic nestihlo dohodnout :D, přesně ve stylu TNJ. Rusher tak vzápětí zjišťuje, proč se vlastně jmenujeme neprofesionální jednotka. I když jsme ho dopředu varovali, že s nějakou taktikou jsme na štíru. Ve středu mapy zaklekáváme u košíku a sledujeme terén. Dochází k prvním přestřelkám. Snažím se tvářit profesinálně a nevědomky se sebevražedně vystavuju nepřátelské palbě. Kuličky letící kolem mé hlavy jen v těsně blízkosti mě však nechávají ledově klidným. Sleduji jak lucasHeavy kropí nepřítele, lopata si dává první killy. Rusher se mrštně plazí pryč, Infernala neumím najít vůbec (holt byl dokonale maskovaný). Tak nějak nevím co dělat a od neustálého klečení mě už bolí nohy. Trošku se zkusím narovnat a vzápětí to dostávám a odcházím na mrtvoliště. Tam čekám na ostatní, kteří postupně přichází. Následně rozjíždíme akci od zadu s Rusherem. Udatně běžíme vedle něj, tvoříme rojnici a pročesáváme terén. Konečně mám mírnou radost ze hry, byť nikoho pořádně nevidím. Zamlžují se mi brýle. Rozbíhám se přes příkop, zakopávám, ale vzápětí ztracený balanc nacházím zpět. Při jednom udatném přískoku do houští ztrácím svoji čepici, čehož si všimnu až po deseti minutách co to koupím od snipera přímo do palice. Vracím se na mrtvoliště, kde se postupně stávám štamgastem. Ale ani mi to nevadí s fyzičkou jsem na tom blbě, tak se aspoň vydýchávám. 

Zbytek první hry je střídavě oblačno, dávám si nějaké killy, následně jsem nekompromisně posílán nepřátelskou palbou zpět na mrtvoliště. Ostatní si nevedou vůbec špatně. Rushera prakticky nepotkávám na mrtvolišti, je pořád v poli a i se svojí omezenou zbraní g36 se slabou pružinou, kosí nepřítele ve velkem. Infernal dokonce aktivně použije záložku, když čistí nepřátele za barákem. Ke konci hry infernal, rusher, lopata a lucasHeavy společně se zbytem týmu dotlačují vozík k nepřátelské základně, čímž získávají bod. Díky tomuto, první hra končí remízou.

Při druhé hře se otáčí strany. Hned po prvním kole to překvapivě zase koupím. Následně se asi hodinu snažím najit zbytek týmu. Bloudím po lese, potkávám skupinu zkušených hráčů, takže se k nim přidám a pomáhám jim tlačit košík k nepřátelské základně. Po mém týmu ani stopy. Sundávám si pár dalších nepřátel (většinou ze zálohy :D). Sniper ukončuje moji existenci a já se téměř přes celou mapu musím vracet na mrtvoliště. Takhle to probíhá ještě nějakou chvilku. Po hodině potkávám své týmové kolegy a hned rozjíždíme další akci. Tentokrát to zkoušíme s krajním košíkem. Přestřelujeme se s nepřítelem. Zkoušíme to tlačit dopředu. Vidím nepřítele, střílím, avšak je mimo dostřel. Nepřítel palbu opětuje. Mávám mu, kuličky padají asi dva metry ode mě. Taky  je mimo dostřel myslím si a směju se. Kulička zasviští vzduchem a trefuje mě do ruky. Takže přece jen nějaký dostřel asi měl, pomyslím si smutně a zase se odebírám na mrtvoliště. Předtím ještě stačím vidět, jak naše jednotka udatně zkropí nepřítele, který se snažil chopit košíku a tlačit jej.

Na mrtvoliště po nějakém čase dochází i zbytek týmu. Chudák lopata ztratil zásobník od pistole, plus má zanesené zásobníky, takže je lehce vytočený. Rusher udiveně zjišťuje, že na mrtvolišti probíhá něco jako “čaj o páté”. Všichni sedí v kruhu, popíjí a kecají. To za jeho mladých let u airsoftu nebylo. Tehdy prý každý čekal přesně na hranici mrtvoliště, kdy skončí limit a aby se ihned zapojil do hry. No jo. nová doba, už se to tak nehrotí.

Rusher zkouší dát dohromady skupinu lidí na sebevražednou misi v týlu nepřítele. Dá dokupy cca 6 – 7 hráčů včetně nás, zbytek ho ignoruje. Jdeme pěkně vedle sebe a kropíme zaskočeného nepřítele do zad. Palba je opětována. Dostávám spršku kuliček a odcházím na mrtvoliště. Po cestě na mrtvoliště si všímám, že nepřítel má košík téměř u našeho basu a z našich tam nikdo není. Rychle dobíhám na mrtvoliště, kde zrovna uběhla desátá minuta, takže se můžu vrátit zpět do hry a spolu s dalšími kolegy z červeného týmu vybíhám do svahu směrem k base, kde je nepřítel jen krůček od zatlačení košíku do cílového místa. Začínám to kropit a spolu s ostatními ničíme nepřítele. Po vyčištění, při kterém jsem si připsal tři zásahy, beru košík a tlačím jej zpět ke středu. Zbytek týmu mě kryje. Nicméně už jsou téměř tři hodiny a už jsme unaveni. Nechávám košík tedy uprostřed a vracím se na mrtovliště, kde se spolu s ostatními balím a pomalu odcházíme.

Z akce mám smíšené pocity. Scénář mě nějak extra nebavil, byl překombinovaný, nicméně jsme se aspoň vyřádili. Klukům se dařilo, podíleli jsme se na klíčových okamžicích(teda aspoň zbytek týmu ja moc ne :D, kromě té koncovky druhé hry). Rusher vystřízlivěl a nyní už chápe co jsme to za jednotku a že holt airsoft se změnil 🙂

Velmi mě těší, že lucaseHeavyho hra velmi bavila, dařilo se mu (osobně dotlačil vozík do nepřátelské base a zajistil tak týmu bod ve druhé hře) a hodlá se airsoftu věnovat dál. Takže ho vítám v týmu.

Díky za hru a 16. 4. jdeme na další akci, opět do Leskovce, tentokrát na Guardian 9. Tak se určitě nahlaste. 🙂